Semínkovna je semínková knihovna. Do knihovny se proto skvěle hodí. Stačí vám k tomu jedna kartonová krabice a místo, kam ji položit, aby byla dostupná návštěvníkům.

Založit vlastní semínkovnu může kdokoliv, stačí přitom následovat pár jednoduchých principů, které se dozvíte na webu seminkovny.com spolu s užitečnými tipy, jak nastartovat výměnu semínek.

Sdílení a výměna místních semen užitkových plodin podporuje samozásobitelství z lokálních zdrojů a zachování biodiverzity, a tím přispívá k několika Cílům udržitelného rozvoje (například k Cíli 2 – Konec hladu, Cíli 3 – Zdraví a kvalitní život nebo Cíli 12 Odpovědná výroba a spotřeba), ale také propojuje komunitu a je příležitostí k učení se. Zvláště, pokud na její existenci navážete nějaké doplňkové aktivity – setkání místních zahrádkářů, besedu o tom, co, jak a kdy zasít a pěstovat nebo třeba společnou konzumaci domácích výpěstků a výrobků z nich.

Inspirovat se můžete například Městskou knihovnou v Havířově, kde semínkovnu zřídili v roce 2015, pořádají přednášky se zkušenými odborníky i nadšenými praktiky, na jarních setkáních vyměňují sazeničky, na podzimních společně ochutnávají a semínkovnou tak podporují rozvoj místní komunity, setkávání, výměnu zkušeností, sdílení a vzdělávání. V Knihovně Antonína Švehly zase vyrobili encyklopedii semínek, kde si mohou lidé prohlédnout, jak vypadají semínka a co z nich vyroste, kterou používají také jako edukativní nástroj při práci s dětmi.

Pokud semínkovnu zřídíte, nezapomeňte o ní dát vědět prostřednictvím webu, aby mohla být přidána na mapu semínkoven.